Kapající kohoutek: výměna kartuše a perlátoru za pár korun

Kapající kohoutek je nejčastěji signál, že v pákové baterii dosloužila kartuše (u starších baterií s otočnými hlavicemi je to naopak gumové těsnění nebo sedlo ventilu). Kartuše je keramický nebo plastový váleček s destičkami, který uvnitř baterie reguluje průtok a míchání teplé a studené vody. Po letech provozu se destičky ojedou, poškrábou nečistotami z vody nebo se v nich usadí vodní kámen, a baterie pak i v zavřené poloze mírně propouští.

Řešit to má smysl hned ze dvou důvodů. Tím prvním jsou peníze – i pomalu kapající kohoutek dokáže za rok spotřebovat několik kubíků vody navíc, což se promítne do vyúčtování vodného a stočného. Tím druhým je opotřebení: kapající voda časem poškozuje smaltovaný nebo nerezový povrch dřezu či vany a u umyvadel může způsobit vápenaté šmouhy, které se špatně odstraňují. Pokud navíc bydlíte v domě s vlastní studnou, řeší se únik vody i kvůli zbytečnému zatěžování domácí vodárny, která pak spíná častěji, než by musela.

Dobrá zpráva je, že naprostou většinu případů vyřeší výměna kartuše nebo perlátoru za pár desítek až stovek korun a bez odborníka. Než se do opravy pustíte, je ale užitečné vědět, jaký typ baterie doma máte – k pákovým bateriím se dnes prodává nejvíc náhradních kartuší a bývají i nejsnazší na opravu.

Nářadí

Na běžnou výměnu kartuše nebo perlátoru vystačíte se základní sadou, kterou má doma většina domácností:

• Imbusový klíč (nejčastěji 2,5 nebo 3 mm) na uvolnění krytky páky
• Plochý šroubovák nebo malý nůž na vypáčení krycí záslepky
• Stavitelný klíč nebo vodní pumpu na povolení matice kartuše
• Kleště na perlátor (nebo speciální klíč na perlátory, pokud je zapuštěný)
• Hadřík a kbelík na zachycení zbytkové vody

Materiál a přípravky

Kromě samotné kartuše se vyplatí mít po ruce silikonovou vazelínu na těsnění (ne běžný technický vazelínu, ta gumu časem naleptává), náhradní O-kroužky, ocet nebo odvápňovací přípravek na perlátor a v případě starších baterií i nové gumové těsnění pod maticí. Kartuši kupujte podle výrobce a průměru baterie – nejběžnější rozměry jsou 25, 35 a 40 mm, ale u dražších baterií (Grohe, Hansgrohe, Ideal Standard) se vyplatí kartuši objednat přímo podle typového čísla vyraženého na baterii nebo podle fotky v prodejně instalatérských potřeb.

Než začnete cokoliv rozebírat, vždy uzavřete přívod vody – u umyvadel a dřezů bývají uzávěry přímo pod nimi, jinak použijte hlavní uzávěr vody v domě. Po uzavření otevřete baterii, aby odtekl zbytkový tlak z potrubí.

1. Sundejte barevnou záslepku na páce (modrá/červená značka) opatrně plochým šroubovákem nebo nehtem.
2. Pod záslepkou je imbusový šroub – povolte ho a páku sundejte tahem nahoru.
3. Odšroubujte nebo sejměte krycí objímku, pod ní uvidíte matici kartuše.
4. Stavitelným klíčem matici povolte a kartuši vyjměte – často jde vytáhnout rukou, u zarostlých kartuší pomůže jemné pokroucení.
5. Sedlo, kam kartuše sedá, otřete hadříkem a zkontrolujte, jestli v něm nejsou úlomky vodního kamene.
6. Novou kartuši nasaďte tak, aby výstupky přesně zapadly do drážek – při špatném nasazení by baterie po sestavení nešla přepnout mezi teplou a studenou vodou.
7. Matici dotáhněte rukou a poté klíčem lehce dotáhněte, ale nepřetahujte – plast kartuše praská při přílišné síle.
8. Nasaďte zpět objímku, páku a záslepku a pomalu pusťte vodu, abyste zkontrolovali těsnost.

Pokud problém není v kartuši, ale v zaneseném perlátoru na konci výtokového ramínka, postup je ještě jednodušší: perlátor odšroubujte kleštěmi obalenými hadříkem (aby nezůstaly škrábance), síťku namočte na 30 minut do octa nebo odvápňovače a propláchněte pod tekoucí vodou. Pokud je perlátor viditelně poškozený, levnější a rychlejší je koupit nový za pár desítek korun.

Nejčastější chybou je koupě nesprávné kartuše – rozměry a typy se mezi výrobci liší a i vizuálně podobná kartuše nemusí sednout na originální sedlo. Před nákupem si starou kartuši vyfoťte, případně vezměte s sebou do prodejny, ať prodavač porovná typové označení.

Druhou obvyklou chybou je přetažení matice nebo šroubů. Kartuše i plastové objímky u levnějších baterií praskají při použití nadměrné síly – stačí je dotáhnout tak, aby nešly rukou pohnout, víc není potřeba.

• Zapomenutí uzavřít přívod vody před rozebráním – vytopená koupelna je zbytečná komplikace navíc.
• Nepoužití silikonové vazelíny na nové těsnění, což zkracuje životnost kartuše.
• Instalace kartuše „obráceně“ – po sestavení pak baterie míchá vodu opačně, než je zvykem.
• Ignorování vodního kamene v celé baterii – vyměníte kartuši, ale zanesené sedlo problém brzy vrátí.

Pokud bydlíte v oblasti s tvrdou vodou, vyplatí se po opravě zkontrolovat i stav ostatních baterií a spotřebičů – řešení vodního kamene v domácnosti je totiž téma samo o sobě a stojí za samostatnou pozornost.

Svépomocná výměna kartuše je bezpečná práce bez elektřiny a plynu, takže žádné odborné oprávnění k ní nepotřebujete. Přesto existují situace, kdy je rozumnější zavolat instalatéra:

• Baterie prosakuje i v místě napojení na stěnu nebo pod dřezem – může jít o poškozené flexi hadice nebo závit, kde amatérský zásah snadno způsobí větší škodu.
• Po výměně kartuše baterie dál kape nebo netěsní – problém je pravděpodobně v tělese baterie samotné a řešením bývá její celková výměna.
• Nejste si jisti typem a rozměrem kartuše u starší nebo neznačkové baterie a v prodejně vám ji nedokážou dohledat.
• Baterie je součástí většího rozvodu s viditelnou korozí měděného potrubí nebo staršími kohouty, kde hrozí, že se při zásahu ulomí zkorodovaný spoj.

Voda a elektřina nebo plyn v koupelně obvykle nesouvisí, ale pokud řešíte současně i jiný problém v domě, například protékající splachování na záchodě nebo ucpaný odpad, vyplatí se přivolat řemeslníka na víc věcí najednou a ušetřit tak na výjezdu.

Rozdíl mezi svépomocnou opravou a voláním instalatéra je citelný, hlavně proto, že cena kartuše je jen zlomkem celkové faktury za výjezd řemeslníka.

Ceny jsou orientační k létu 2026 a liší se podle regionu a rozsahu.

Svépomocná oprava tedy vyjde na desetinu až pětinu ceny řemeslníka a časově zabere podobně dlouho, jako trvá dohodnout termín návštěvy. Vyplatí se proto zkusit výměnu kartuše nebo perlátoru sami vždy, když je baterie v dobrém technickém stavu a kape pouze z opotřebení – řemeslníka volejte, až když je problém hlubší, například u napojení baterie na rozvody nebo u komplexnějších závad, jako je nefunkční tlaková nádoba vodárny nebo problémy s vodoměrem.