Jsme přirozeně spjati s přírodou, nacházíme v ní pozitivní energii pro obnovu sil. A japonské zahrady jsou k tomu přímo stvořené, jejich pojetí je totiž pevně svázáno s duchovní rovinou.

Obsah: Fotogalerie (23) • Historie • Základy navrhování • Klíčové prvky • Styly zahrad

Japonci jsou pověstní disciplinovaností, houževnatostí a zálibou v jednoduchosti. Podobně působí zahrada upravená v japonském duchu. Typické prvky jsou kameny, štěrk, voda. Kameny se kladou ve skupinkách do štěrkových chodníků. Ze stromů kraluje japonská třešeň Sakury, červený javor, tvarované borovice a miniaturní bonsaje.

Správně vytvořená zahrada nabízí z každého úhlu nový zajímavý pohled. Intimní zákoutí vytvoříte pomocí rákosových plotů, stěn nebo vyšší zelení. Součástí japonské zahrady je vodopád či jezírko, kde nesmí chybět kapři koi. Součástí scenérie jsou různé japonské lampy, které mají přesně určené místo. Nad vodní hladinou se tyčí rankei, štíhlá Kasuga se umísťuje na křižovatce cest.

Specifikem japonské zahrady je nakládání s prostorem – výše dřeviny a větší kameny jsou blíže ke vstupu, dále jsou umístěny menší exempláře.

Japonské zahrady: fotogalerie – inspirace

Historie japonských zahrad

Historie japonských zahrad sahá až do 6. století. Šintoismus, buddhismus a taoismus se vnášel do zahradního stylu, aby přinesl duchovní smysl do zahrady a vytvořil z nich místa, kde lidé mohli v poklidu meditovat.

První japonské zahrady, které se nesly v duchu šintoismu, buddhismu a taoismu lze vysledovat až do období Asuka.

V tomto období byla stanovena základní pravidla navrhování zahrad. Heian – toto období tvoří druhou velmi důležitou kapitolu ve vývoji japonského zahradního umění. Aristokratický styl zahrad se vytvářel v přední části zámku s umělými jezírky a ostrovy. V období Heian vzniká první kniha pojednávající o zahradní tvorbě. Během období Kamakura a Muromachi se tvorba zahradní techniky výrazně zlepšila v důsledku vzestupu stylu Zen.

Základní pravidla při navrhování japonských zahrad

Konstrukce tradičních japonských zahrad má přísná pravidla. Hlavní zásady při vytváření zahrady:

– vše v zahradě musí vypadat přirozeně, jako by zde rostliny vyrostly bez lidského přičinění
– asymetrie, ta vytváří přirozený dojem
– lichá čísla jako tři, pět nebo sedm podporují účinek asymetrie
– jednoduchost, „méně je více“
– trojúhelník, to je nejběžnější forma, kterou vytvářejí kameny, rostliny a další prvky
– kontrast, který vytváří napětí mezi prvky
– linky vytvářející klid i napětí
– křivky změkčující dopad
– otevřenost indikuje interakci mezi všemi prvky

Základní prvky japonských zahrad

Design japonských zahrad je založen na principech symboliky. Jeho podstatné prvky mají různé významy:

– kamenná japonská lampa představuje čtyři přírodní prvky: země, voda, oheň a vítr
– sochy umístěné u vchodu do zahrady mají za cíl chránit zahradu před vetřelci, reprezentují dvě protichůdné síly: jin a jang (ohně a vody, samec a samice)
zahradní jezírka svým zurčivým zvukem měla bránit vstupu nežádoucích tvorů
koi kapr má v jezírkách především dekorativní význam
– typický japonský most projevuje umělecké cítění

Různé styly zahrad v Japonsku

Tradiční japonské zahrady lze rozdělit do šesti základních typů:

1. Meditační, kde rybníky představují moře a pahorky symbolizují ostrovy. Lucerny, stromy, mosty a rybníky jsou prakticky zde nutností a liší se ve velikosti, což by obvykle zabralo mnoho akrů, ale s pečlivou technikou, může být vše vytvořeno i v malé zahradě.

2. Suché – krajinářský sloh zahrady je velmi jednoduchý a moderně vyhlížející, obvykle bývá umístěn na velmi malém prostoru. Přírodní krajina se prezentuje abstraktním způsobem pomocí kamenů, štěrku a písku tvořící kopce, ostrovy a vodopád. S odkazem na Zen filozofii, v japonské zahradě hledejte hlubší význam.

3. Čajové – Tea Garden Style má velmi intimní atmosféru a je určen k odpočinku a vytrhnutí od rušného života, proto se zde koná čajový obřad. V čajové zahradě se nalézá čajovna, kde obřad probíhá a kamenná mísa sloužící pro očistu hostů.

4. Parkové – tento okrasný typ zahrady využívá výhledy na krajinu mimo zahradu, jako jsou hory nebo chrámy, jejich začleněním do pohledu, aby zahrada vypadala větší, než ve skutečnosti je.

5. Rezidenční – na rozdíl od jiných stylů, vše zde musí mít přesně určenou velikost. Všechny prvky, jako lucerny, mosty, vodopády mají dekorativní než funkční význam.

6. Rajská – byla vytvářena pro šlechtice, kteří patřili do buddhistické sekty Amida. Symbolizovala ráj nebo Čistou zemi. Tento styl zahrady pocházející z roku 1053 se zachoval v Udži v Kjótu.

Přečtěte si také:

Foto: Pixabay

Mohlo by se vám líbit:

Teplé počasí prospívá mravencům, zbavte se doma jejich kolonií

Výběr zahradní trampolíny od A do Z

Bylinky na zahradě

6 důvodů, proč byste měli zastřešit váš bazén

Jak velký by měl být váš bazén?

5 geniálních rad, jak se zbavit vos na vaší zahradě + tipy na přípravky proti vosám